Migmatit páskovaný-Pasecká skála u Nového Města cca 407 g - 9x6x6 cm

Leukokratní dvojslídný, páskovaný migmatit o složení: křemen, živce, muskovit, biotit.  

Migmatit je hornina smíšená. Hlavními složkami v ní jsou rula a žula. Jeden z možných způsobů vzniku migmatitu je ten, kdy se rula pod zemí dostala do blízkosti žhavého žulového magmatu. Magma do ruly na mnoha místech vnikalo, jako kdybyste ho napichovali velkými injekcemi. Opět zdůrazňujeme - je to jeden z možných způsobů vzniku a probíhal po geologicky dlouhou dobu.

VZNIK:  Migmatity jsou vysoce přeměněné (metamorfované) horniny s typickou páskovanou stavbou. Tmavé pásky obsahují neroztavené minerály původní přeměněné horniny, zatímco světlé partie obsahují rekrystalizované natavené minerály. Vzhledem k přítomnosti produktů tavení tvoří migmatity přechod od přeměněných hornin k horninám vyvřelým. Před přibližně 340 milióny lety při tzv. variské kolizi kontinentů byly mořské prachovitojílovité usazeniny starohorního až prvohorního stáří zatlačeny do hloubek 20-60 kilometrů pod zemským povrchem. V těchto hloubkách se teplota pohybuje v rozmezí 600-900 °C a tlaky dosahují 5-15 kbar. Za takových podmínek se usazené horniny přeměnily na pararuly. Při dosažení teplot kolem 900°C se některé složky pararul začínají tavit. Světlé minerály, jako například křemen nebo živec, se taví za relativně nižších teplot, zatímco k roztavení tmavých minerálů (biotit, amfibol, pyroxen) je potřeba teplot vyšších. Směs roztavených a dosud pevných minerálů se rozděluje do zřetelně odlišných pásků, které se s nabývajícím podílem taveniny propojují. Nepravidelná tloušťka světlých a tmavých pásků, jejich provrásnění a usměrnění mají původ v orientovaném tektonickém napětí, tj. tlaku, který vyvolaly procesy deskové tektoniky při kolizi kontinentů. Z orientace pásků a dalších strukturních pozorování tak například můžeme určit směry vzájemného pohybu horninových bloků uvnitř tehdy ztluštělé zemské kůry.

Barevnost se může lišit nastavením monitoru nebo displeje .