Zalmanovy terpentýnové koupele

Zalmanovy koupele nesou název podle doktora Zalmanova, který byl v první polovině 19. století uznávaná kapacita v oblasti uzdravování člověka pomocí zlepšení mikrocirkulace krve v kapilárách. Vyvinul velmi účinný přípravek na regeneraci kapilár, žlutou a bílou emulzi na bázi oleje z pryskyřice borovice (terpentýn), které přidával do léčivých koupelí.
Koupele podle účelu rozdělil na tři druhy - bílou, žlutou a smíšenou.
Účinky těchto koupelí, které používal ve své praxi, byly vždy obdobné:

• otevření "spících kapilár"

• podpora mikrocirkulace krve

• odstranění metabolických zplodin

• zlepšení zásobování buněk kyslíkem a živinami

Ve své knize "Kapilární terapie - moudrost lidského těla" shrnul Zalmanov své teoretické i praktické poznatky, které ukazují důležitost regenerace kapilár na lidské zdraví a napsal:

• Obnovíte-li průchodnost kapilár, tělo se samo postará o zbytek.

• Porušení fyziologie kapilár je tak časté, že by nemělo být považováno za sekundární jev, ale za jednu z hlavních příčin různých nemocí.

• Úkolem lékaře je vytvořit podmínky pro vlastní léčení a obnovení energetické rovnováhy těla.

Používání terpentýnových koupelí ukázalo na jejich vysokou efektivitu, proto doktor Zalmanov otevřel v Paříži svou první kliniku, kde většina jeho pacientů zaznamenala zlepšení nebo vyléčení svých nemocí, které se tehdy považovaly za nevyléčitelné.

Terpentýnové koupele používal na léčení:

• kardiovaskulárního systému

• metabolických poruch endokrynního systému

• onemocnění ledvin, jater a dýchacích cest

• gynekologických onemocnění

• neurologických onemocnění

• omlazování organismu

• pohybového aparátu

• celulitidy

• diabetu

• obezity

Kapiláry

Kapiláry (vlásečnice) jsou velmi jemné cévy o průměru 5-20µm. Celkem je v lidském těle asi 40 miliard kapilár. Kapiláry jsou proto hlavní část krevního oběhu. Stěnu kapilár tvoří epitelová tkáň, přes kterou dochází k prostupu látek z krve do tkání a naopak. Jedná se převážně o dýchací plyny (kyslík, oxid uhličitý), potřebné živiny, produkty látkové přeměny a vodu. Kapilárami naopak neprostupují bílkoviny, červené krvinky a krevní destičky.
Kapilární síť se během života vlivem mnoha příčin zmenšuje. Hustota kapilár je závislá na činnosti orgánů a intenzitě látkové přeměny. Pokud je látková přeměna nízká, část kapilár není využitá. Například v klidu je většina kapilár uzavřena, ale při činnosti svalů se kapiláry otevírají, aby byly krví dodány látky potřebné pro svalovou činnost a odvedeny zplodiny látkového metabolismu (kapiláry - vlásečnice Wikipedie)

Poruchy kapilárního systému

Stres, nevhodná strava, kouření, alkohol, znečištěné ovzduší a půda, negativní myšlení, nadměrné užívání léků, nedostatek pohybu. Tyto a celá řada dalších faktorů mají vliv na jemnou síť kapilárního systému, který se postupně zanáší a zmenšuje. Porucha průchodnosti kapilár znamená, že poškozenými kapilárami je omezen přístup živin a kyslíku, který proudí krví k buňkám skrze kapilární systém. Zároveň málo propustné kapiláry nestačí v potřebné míře odvádět metabolický odpad z buněk a ten se hromadí v těle, kde poškozuje buňky i kapiláry. Důsledkem toho je předčasné stárnutí na buněčné úrovni.